Crossroads.cz
vListi.cz
Permalot.org
Please note: This site's design is only visible in a graphical browser that supports Web standards, but its content is accessible to any browser or Internet device. To see this site as it was designed please upgrade to a Web standards compliant browser.
07.09.2007 19:44:43 Čtenost: 3651 Autor: PetrVanek Sekce:clanky
Zde je článek, který jsem stvořil pro Literární Noviny, k tématické dvoustraně na téma Anthroposofie...:
Jednou z praktických aplikací filosofie Rudolfa Steinera je i stále více se šířící biologicko-dynamické zemědělství.
Zatímco určitá část života v camphillu je návštěvníkům
často skryta a zjeví se až po nahlédnutí do dveří
mnohých tkalcoven, stoláren, keramických dílen,
hudebních kabinetů, uměleckých ateliérů, knihoven,
jednacích sálů, kuchyní, obývacích pokojů či
jiných míst, jsou věci, které nás po vstupu do camphillu
obklopí ihned. A kromě specifické architektury
je jedním z nejviditelnějších venkovních znaků
camphillského životního stylu také péče o přírodu,
terénní úpravy a provozování biodynamického zemědělství.
Biodynamické (biologicko-dynamické) zemědělství
je jedinečnou formou biozemědělství, snažící
se aktivně pracovat s léčivými přírodními silami,
uznávající materiály a hodnoty nejen fyzické, ale
i spirituální, kdy se biodynamičtí farmáři snaží svou
prací balancovat a uzdravovat život na Zemi a přitom
produkovat zdravé a výživné produkty. Biodynamika
je založena na poznatcích, které Rudolf Steiner shrnul
v lekcích věnovaným farmářům v německém Koberwitzu
v roce 1924. Tyto lekce a metody přímo vycházejí
z antroposofie, od které se biodynamika nedá
oddělit a aplikovat samostatně. Biodynamika je koncept
i praxe v jednom, kombinuje studium i aplikování
těch sil a energií, které podporují růst a život. Už
samotné slovo „biodynamika“ je důležité – bios – život,
dynamis – energie, síla. Je to uvědomělý přístup
ke všem prvkům tvořícím celek s vědomím, že každý
jednotlivý element je potřebný, měl by být zastoupen
a měla by mu být věnována patřičná pozornost a péče
s tím, že jednotlivé prvky na sebe vzájemně působí,
ovlivňují se a mění, zanikají a vznikají zase nové.
Farma jako taková je sice uzavřený organismus fungující
sám o sobě, nicméně neexistuje ve vakuu – je
také součástí okolního světa, který je zase součástí
vesmíru, a tak i zde probíhá vzájemné ovlivňování.
Tyto procesy ovlivňování můžeme pozorovat a aplikovat
nejenom na rostliny či zvířata, ale jsou také
uplatnitelné na mezilidskou interakci či skupinové
procesy. Celostní úhel pohledu pak ovlivňuje i pozorování
a konání farmáře, který se zaměřuje nejenom
na to, co se děje, ale hlavně na to, jak se to děje.
Co je na biodynamických farmách jiného než na klasické
biofarmě? Nejviditelněji se jedná o aplikaci takzvaných
biodynamických preparátů. Jedná se o přípravky
vytvořené z různých částí nerostných, rostlinných
či zvířecích prvků nebo orgánů – například
z nerostů, květů, stromové kůry či kravských rohů.
Biodynamických preparátů existuje několik – některé
k aplikaci na půdu a na rostliny, jiné k ošetření
kompostu pro kvalitnější zrání, další jako pomoc při
posílení zdraví rostlin či proti škůdcům. Farma – statek
– hospodářství je stejně jako země považována za
živý organismus se svým životem a uzavřeným koloběhem.
A přesto, že tento pohled se zdá být pouze
alternativním náhledem, neschopnost toto procítit
je často pouze důsledek našeho omezeného vnímání
v přetechnizovaném prostředí. S úžasem se můžeme
dozvědět, že naše studna je živá, a to nejen pro nás,
ale i pro pracovníky vodohospodářských kanceláří
nebo to, že český zákon o biozemědělství vyloženě
povzbuzuje kompletní statek s uzavřeným komplexním
životem a koloběhem. Život je všude kolem nás,
jsme-li schopni jej rozeznat. Půda, plná života, je jedním
z nejdůležitějších prvků biodynamické farmy.
Kultivace půdy se snaží respektovat přirozené půdní
procesy, proto například místo hluboké orby, kdy
dochází k nežádoucímu promíchání organismů jednotlivých
půdních vrstev, se používá pouze mělká
podmítka, případně se tam, kde jsou aplikovatelné,
využívají bezorebné techniky. Půda je prvkem důležitým
natolik, že například hydroponie, přestože by šla
aplikovat bez chemických hnojiv, není biodynamickými
farmáři kvůli absenci hlíny využívána. K pěstování
zeleniny se často využívají zvýšené záhony,
někdy trvalé, plně zamulčované, jindy pouze dočasné
bez zakrývání, ale tady už začíná bio a biodynamika
postupně splývat – staré odrůdy, synergická zahrada,
multifunkční systémy, pěstování vlastních semínek,
principy permakultury, estetické sladění prvků…
Uznání a využití existence vesmírných vlivů je další,
často pozorovatelnou vlastností biodynamických
farem, kde konstelace zvěrokruhu a měsíce udávají
rytmus a pravidelnost v pěstitelství i v chovu. Velmi
zajímavé jsou pozorované výsledky v mnoha aplikovaných
odvětvích – mimo jiné například ve včelařství,
lesnictví či semenářství.
Žádná černá magie
Nepochopení a nedostatek informací o biodynamickém
zemědělství vytváří prostor pro mýty a pověry
i tam, kde nejsou. Tak například přípravek roháček:
čerstvý kravský hnůj je na podzim napěchován do
kravského rohu. Tento se zakope do země a hnůj je
ponechán ke zkompostování – fermentaci. Protože
je hnůj pod zemí bez přístupu vzduchu, bude kompostování
probíhat anaerobním procesem, a to v prostředí
s vysokým obsahem vápníku – díky rohovinové
schránce. A nad tím vším začne kralovat zima
plná krystalků sněhu a ledu a spolu se zimními konstelacemi
planet a zvěrokruhu budou působit svou
občas viditelnou (třeba na přílivu či odlivu), občas
neviditelnou silou. Na jaře se roháček – tedy hnůj
přes zimu zkompostovaný v kravském rohu – vykope
ze země, vyklepe z rohů, vmíchá do vody krouživým
pohybem aplikovaným na homeopatické léky a aplikuje
na zoranou půdu. Na takto ošetřené půdě je pak
možno pozorovat zlepšení půdních procesů, lepší
kořenový systém rostlin či aktivnější podzemní život.
Při přepichování se roháček používá jako přírodní
přípravek k namáčení kořínků k lepšímu zakořenění.
Příkladem druhým může být výsledek výzkumu
amerického ministerstva zemědělství, které svou studií
objektivně prokázalo lepší a kvalitnější kompost,
který byl před zráním ošetřen biodynamickými kompostovými
přípravky, oproti kompostu, který ošetřen
nebyl. Od prvotního zemědělského kurzu (který
je mimochodem k dispozici v tištěné formě i v češtině)
uběhlo mnoho let pokusů, výzkumu a pozorování.
Kromě těch, kteří nemají možnosti či kapacity
pro systematická zkoumání a jejichž známkou
úspěchu jsou „pouze“ skupiny dlouholetých spokojených
zákazníků, je zde i profesionální, systematický
výzkum různých oblastí a aspektů biodynamického
zemědělství s publikovanými výsledky. Některé
výzkumy se například specializují či specializovaly na
vliv konstelací planet a zvěrokruhu, jiné si berou za
cíl praktické zobrazení rozdílu vypěstovaných plodin
nebo produktů, a to za pomoci krystalizace nebo
chromatografie. Výsledky těchto mnohaletých bádání
jsou jednak jednorázově publikované knižní souhrny
(od autorů jako Maria Thunová nebo Ehrenfried
Pfeiffer), tak i nadále pravidelně vycházející rádci,
jako jsou například každoroční Výsevní dny nebo
biodynamické kalendáře. Věrnost a pravdivost biodynamického
přístupu a jeho výsledků je na straně
jedné smetávána ze stolu odpůrci čehokoli spirituálního
a nehmatatelného, na straně druhé je podporována
natolik, že existuje možnost certifikace potravin
z biodynamických farem celosvětově uznávanou
značkou Demeter.
Sociální aspekty
Výroba a aplikace biodynamických preparátů
svým časováním podporuje práce na farmě a je
často v souladu s postavením hvězdné oblohy
nebo se svátky či oslavami. Jarní přípravu půdy,
letní dozrávání, podzimní sklizeň nebo zimním
období nečinnosti doprovázejí tradiční oslavy
Velikonoc, letního slunovratu, dožínek, Vánoc
nebo Tří králů. Pokud se díváme na aktivity spojené
s biodynamickými preparáty jako na pracovní
činnosti, zdálo by se, že jimi farmář stráví
spoustu práce. Pokud se ale k těmto aktivitám
postavíme jako k příležitostem se zastavit, podívat
se, jak se kde co děje, co roste, pučí, rodí se nebo
dozrává, uvědomíme si skutečnou meditativní
a ozdravnou funkci a příležitost, kterou dáváme
sami sobě a skrze nás i svému okolí. Před použitím
se některé přípravky ředí a procházejí zhruba
hodinovým mícháním, což může být jak aktivitou
velice osobní a meditativní, tak naopak činností
společenskou, spojující příznivce farmy při společné
události.Biologicko-dynamické zemědělství
se na první pohled odlišuje od zemědělství nejen
konvenčního, ale i obecně ekologického, případně
organického, především používáním speciálních
preparátů. Nejsou to však jenom preparáty a není
to ani jenom používání homeopatických opatření
pro regulaci škůdců a chorob rostlin nebo
eventuálně také hospodaření podle kosmických
rytmů, což je pro tento směr zemědělství typické.
Biodynamické zemědělství má totiž nejen udělovat
ozdravné impulsy půdě a Zemi a produkovat
potraviny člověku skutečně životodárné, ale má
rovněž vnášet zdravého ducha do lidské společnosti.
To je druhá veliká oblast působnosti biodynamického
zemědělství, oblast velice důležitá, neboť
naše společnost potřebuje ozdravné impulsy, jak
se zdá, ještě více než nemocná půda a Země. Jestliže
je však dnes u nás již větší počet lidí, kteří se
v malém nebo i větším měřítku pokoušejí zásady
biodynamiky při práci s půdou uplatňovat, pak
myšlenky biodynamiky na poli sociálním a ekonomickém
k nám zatím jen těžko hledají cestu. Život
farmy často přerůstá hranice svého pozemku, a to
díky přátelským vazbám, kooperativním vztahům
či návštěvám. A na farmě je vždy něco k vidění: ať
jsou to zmíněné oslavy, možnost nákupu, šance se
něco přiučit nebo jen tak posedět a využít příležitost
vidět růst naše jídlo, a nemuset tak nakupovat
anonymní potraviny z dálky. Děti tyto návštěvy
milují, stejně tak jako dospělí. Potravinové kluby
příznivců farmy často aktivně spolupracují s farmářem
na tom, co se bude pěstovat, jak se provede
distribuce nebo jak řešit krizi suchého roku,
a farmář tak najednou ví, že není jen odkázán na
libost či nelibost počasí. Na této formě spolupráce
budeme muset v naší zemi ještě nějakou dobu pracovat,
nežli se stane stejně obvyklou jak u našich
rakouských, německých či jiných sousedů. Snaha
mít dveře otevřené pro každého se často ukáže
jako zajímavá příležitost pro osoby se speciálními
potřebami, které tak mají zase o šanci víc žít plnohodnotný
život se vzděláním a možností osobních
voleb. Sociální aspekt biodynamické farmy
umí být velmi silný a pro své okolí až téměř léčivý.
Ale o tom již více článek o celosvětovém camphillském
hnutí – o inkluzivním sociálně-terapeutickém
prostředí nabízejícím životní i pracovní příležitosti.
Ještě musíme dodat, že jisté omezení pro
biodynamické zemědělství mohou znamenat stále
složitější vyhlášky Evropské unie. Na jeho podporu
proto vznikla petice, kterou je možné najít
na adrese http://biodynamika.cz/eliant.
Html entity nepoužívejte - budou překódovány na &něco. Odsazení pomocí <ENTER> budou pro zobrazení zachovány (konverze na <BR>). URL adresy (http://, ftp://) budou nahrazeny linkem. Políčka předmět a text je potřeba vyplnit.

Biodynamiku si právě teď (12:45:34) čte: 4
Nalezli jste na těchto stránkách chybu? Hlášení chyby
Máte zájem podílet se na tomto webu? Víte o zajímavém relevantním obsahu? Neváhejte mne kontataktovat.
Kontakt: Petr Vaněk