Když jsem se poprvé setkal s biodynamickým farmářem, zeptal jsem se jej jak bych se já osobně mohl zapojit do pěstování zeleniny biodynamicky. Myslel jsem si, že pokud chci mít bezpečné zdravé jídlo pro sebe a svou ženu, jediný způsob jak jej získat je začít jej pěstovat sám. Chtěl jsem aby mi řekl, že můžu přijít pomoct míchat přípravky a experimentovat s novými myšlenkami, které pracují s životními energiemi jako takovými. Chtěl jsem také mít větší spojení s venkovem, abych mohl pochopit co je vlastně potřeba udělat pro pěstování dobrého životadárného jídla.
On mi odpověděl, abych se „stal členem CSA“. Tedy něco úplně jinéhi než jsem si představoval a ta myšlenka se mi opravdu vůbec nelíbila. Nicméně, právě nedlouho předtím jsem se z nezdaru těžce poučil, že v mých možnostech není ani tak základní věc jako je výroba prvního z přípravků – rohového hnoje. Musel jsem tedy začít přemýšlet nad tím, že pokud jsou mé možnosti tak omezené že ani nemůžu začít, bude patrně lepší získat zeleninu od lidí, kteří ji již pěstují.
Následující sezónu jsme si koupili podíl v CSA a od té doby jsme členové, k dnešnímu dni jsou tomu již čtyři roky. Za tu dobu jsem zjistil, že existuje mnoho možností, jak mohu být součástí procesu pěstování a jak můžu podpořit farmáře a jeho farmu. Na oplátku, kromě bezpečného jídlo které jsem chtěl, získávám ještě mnohem více.
Jednou týdně se setkáváme s farmářem v místě, kde si vyzvedáváme zeleninu. Seznam právě dostupných druhů napsaný na tabuli nám dává vědět co bude tvořit náš podíl tento týden. Jak sezóna postupoje, seznam se mění a tak zatímco jiní jedí polodozrálá rajčata se supermarketu celý rok, my vidíme jak sezóna pro různé druhy zeleniny přichází a odchází. Zjistili jsme, že toto lokálně vypěstované jídlo které dostáváme na náš stůl, má tu pravou vůni a chuť. Ůžasná vůně čerstvé sklizně nás praští do nosu jěště než vejdeme do dveří a vykreslí na naší tváři ohromný úsměv, když pak řekneme „dobrý den“ tomu „našemu“ farmáři. Máme-li otázky proč určitá nabídka zeleniny vypadá, chutná a nebo voní určitým způsobem, můžeme se zeptat. Člověk, který tuto zeleninu zasadil a pomohl jí růst stojí přímo před námi. Jestli to byl rok příliž suchý, mokrý anebo studený a plodiny jsou tím ovlivněny, může nám o tom říct. Tímto způsobem si vytváříme povědomí o tom co se v tu dobu na farmě děje. Jak si tak vybíráme čerstvé výpěstky, často nejsme sami a potkáme ostatní členy vyzvedávající si svou zeleninu a můžeme se tak pobavit o tom, co bude tento týden možno udělat s, například, dvaadvaceti rajčaty. Od jiných členů se někdy i dozvídáme nové recepty. A když jsme pak hotovi a připraveni jít domů, můžeme říct „Děkuji“ člověku, který pro nás vypěstoval věci, které nás zdravě nasytí.
Když někomu vysvětlujeme myšlenku CSA, většinou se nás zeptají „A vyplatí se vám to finančně?“. Rozumím tomu tak, že se snaží zjistit, zda dostáváme větší množství zeleniny než bychom získali jinde. Nevím jaká by má odpověď byla, kdybych si to na peníze přepočítal, ale moje odpověď se časem vyvinula k „Dostáváme mnohem více, než bychom dostali s obchodu s potravinymi“. Jak se to dá vůbec porovnat? My prostě nekupujeme jenom zeleninu.